FYKOS

Diskusní fórum

Toto diskusní fórum je určeno pro vás. Můžete se zde vyjadřovat ohledně průběhu FYKOSu, případně mít nějaké jiné připomínky či dotazy. Též ho využívat pro komunikaci jak mezi sebou, tak i s organizátory.

Nové příspěvky jsou označeny modrým puntíkem, příspěvky online uživatelů zeleným puntíkem. Příspěvky organizátorů semináře jsou nadepsány žlutým písmem.

Pokud máte fyzikálně zaměřený dotaz a potřebujete k jeho vyjádření použít pokročilejší matematické symboly, můžete k tomu využít Matematické fórum, kde si v sekci Zajímavé a náročnější úlohy z fyziky založíte vlastní téma. Dotazy se nesmějí týkat aktuální série.

(RSS)

Seřadit: podle vláken

Vložit příspěvek

  • Plášť (Matěj, 12. března 2017, 19:06)
    Ahoj,
    v seznamu věcí na soustředění se píše plášť tmavé barvy, tak nějak nevím co si pod tím mám představit nebo kde to sehnat?
    Díky
    Reagovat
  • Jakub D.Re: Úloha IV.5 (Jakub D., 28. února 2017, 17:49)
    Takhle ti asi neporadím, co jsi udělal špatně, ale mně to přesně tímhle postupem právě teď vyšlo správně.
    Reagovat
  • Re: Úloha IV.5 (Martin V., 28. února 2017, 13:31)
    Ahoj,
    asi jsem se vyjádřil poněkud nepřesně. Ze Snellova zákona jsem vyjádřil úhel odklonění od svislice v závislosti na výšce. Následně jsem z výšky a tohoto úhlu odvodil pomocí funkce tangens závislost vzdálenosti od svislice.
    Reagovat
  • Seriál (Martin V., 28. února 2017, 10:47)
    Ahoj,
    co označuje confidence interval v RStudiu? Jak mám na základě něho určit pravdivost hypotézy?
    Děkuji
    Reagovat
  • Jakub D.Re: Úloha IV.5 (Jakub D., 26. února 2017, 15:20)
    Ahoj,
    jelikož paprsek neletí stále pod jedním úhlem, tak tangens jeho směru krát jeho vzdálenost nedává jeho výšku.
    Reagovat
  • Úloha IV.5 (Martin V., 26. února 2017, 13:16)
    Ahoj,
    po použití Snellova zákona a vyjádření úhlu v dané výšce a následné vytvoření funkce výšky v závislosti na vzdálenosti od bodu vyslání paprsků pomocí funkce tangens výše zmíněného úhlu vynásobené touto vzdáleností dostávám dráhu paprsku výrazně odlišnou od kružnice, nikdy podruhé neprotíná výšku, ze které byl paprsek vyslán.
    Kde mám chybu? Děkuji.
    Reagovat
  • Jakub D.Re: Úloha IV.5 (Jakub D., 25. února 2017, 20:17)
    Ahoj,
    to je výška měřená od hranice, kde atmosféra přestává být homogenní.
    Reagovat
  • Úloha IV.5 (Václav Z., 24. února 2017, 19:36)
    Ahoj,
    co přesně znamená $\Delta h$?
    Reagovat
  • Jakub D.Re: Úloha IV.1 (Jakub D., 20. února 2017, 22:11)
    Ahoj,
    Pointa má nulovou výšku. Když si čteš nějaké pdf, tak napravo ti posuvník ukazuje, jak vysoko jseš v daném dokumentu. V určité chvíli bude Pointa na obrazovce ve stejné výšce jako dolní nebo horní okraj posuvníku (první a druhý je podle pořadí, ve kterém je Pointa potká). Sedm minut počítej od začátku čtení.
    Reagovat
  • Úloha IV.1 (Jáchym B., 20. února 2017, 19:58)
    Ahoj,
    nemůžu pochopit zadání první úlohy aktuální série. Co je Pointa (má nějaké rozměry, nebo jí můžu aproximovat na hmotný bod) ? Jak je definovaný první a druhý konec posuvníku? Časovým údajem "po sedmi minutách" se myslí po sedmi minutách od začátku, nebo po sedmi minutách po předchozím eventu (který nastal tři minuty po začátku) ?

    Předem děkuji za odpovědi
    Reagovat
  • Re: Error (Mikuláš, 15. ledna 2017, 17:19)
    Ano, je tomu tak, za tuto chybu se omlouvám... Navíc skoro celá diskuze tohoto vzorce je špatně, pokusím se to opravit co nejdříve.
    Reagovat
  • Error (Jáchym, 15. ledna 2017, 15:39)
    Ve vzoráku (z brožurky č. 4) k úloze III.3 v rovnici (4) zřejmě nesedí jednotky. Člen $d(k + 1)$ má být ještě vynásobený $x$.
    Reagovat
  • Re: Ubytování před Fyzikláním (Jan Pospíšil, 6. ledna 2017, 22:46)
    Už je v oficiálním seznamu i ten 24.
    Reagovat
  • Úloha III.3 (Martin V., 6. ledna 2017, 21:36)
    Ahoj,
    vychází mi, že pokud neznáme výkon zdroje zvuku, Verča nemůže ze statické polohy určit polohu v přesném bodě, ale je hned nekonečno takových bodů. Co mám dělat?
    Děkuji
    Reagovat
  • Re: Úloha II . P ... efektivní (ná)stroj (Alias Inkognito, 6. ledna 2017, 0:22)
    Jasně, Káťo :-P
    Reagovat
  • Re: Ubytování před Fyzikláním (Jan Pospíšil, 5. ledna 2017, 21:26)
    Rozumím-li, pak je v přihláškách 24 lidí v Hotelu Step (to jsi zjistil v systému). Na fykos.cz/akce/fyziklani/ubytovani je jich v seznamu zatím 23, protože ten poslední čeká na připsání.
    Reagovat
  • Re: Seriál (Michal N., 5. ledna 2017, 17:43)
    Trochu selhalo psaní matematického textu do tohoto formuláře. Bodem v jsem měl na mysli bod "v s čarou" (vektor výběrových průměrů jednotlivých vzorků měření).
    Reagovat
  • Re: Seriál (Michal N., 5. ledna 2017, 17:39)
    1) Ve vzorci (3) se skutečně musí kovarianční matice násobit oběma vektory (jedním zleva a druhým zprava). Takovýmto součinem vznikne číslo (tedy nikoliv vektor ani matice, ale pouze číslo – můžeš si ověřit) a to můžeme dále dosazovat do našich vzorců. Přesné odvození a vysvětlení, proč musíme kovarianční matici právě takto vynásobit, se bohužel na středoškolské úrovni nedá podat. Pokud ale půjdeš studovat na matfyz, určitě se ho na někeré přednášce dozvíš.

    2) Ve vzorci zákona šíření nejistot se v textu seriálu vyskytla chyba (další). Omlouváme se. Správně to má být tak, jak píšeš. Ve vzorci zákona šíření nejistot se mají všechny parciální derivace skutečně vyčíslovat v bodu v (tedy ve vektoru výběrových průměrů jednotlivých vzorků měření). Jinak by to ani nedávalo smysl.

    I tuto chybu co nejdříve z webových stránek odstraníme.
    Reagovat
  • Re: Seriál (Martin V., 5. ledna 2017, 17:14)
    V této otázce už mám jasno, při procházení vzorců jsem ale narazil na další dvě nejasnosti:
    1) Proč (kovariační) matici násobíme jak řádkovým tak sloupcovým vektorem parciálních derivací?
    2) Jaktože v zákoně šíření nejistot počítáme s parciální derivací v bodě střední hodnoty pouze dané veličiny a ne v bodech středních hodnot všech veličin vzorce? Nevzniknou nám tak neúplné výsledky?

    Moc děkuji za všechny odpovědi.
    Reagovat
  • Re: Seriál (Michal N., 5. ledna 2017, 17:07)
    Násobení odmocninou z počtu měření ve vícerozměrné CLV je schováno v matici ve jmenovateli zlomku (tj. v matici ve členu S^2). Každý prvek té matice (tj. každá kovariance mezi v^(i) a v^(j)) je podělen členem 'odmocnina z n_i krát n_j' (tj. z příslušných počtů měření). U členů na diagonále této matice je situace stejná, jen je potřeba uvědomit si, že s_{n_i}^2 je rovno výběrovému rozptylu měření vzorku dat i podělenému příslušným počtem měření n_i (výběrový rozptyl vzorku je to samé, co výběrová kovariance toho samého vzorku se sebou samým).

    Pro lepší představu, co přesně se děje, pomůže zkusit si do vícerozměrné CLV dosadit jen jeden měřený vzorek (tj. uvažovat k = 1) a jako funkci f uvažovat pouze identitu (tj. f(x) = x ). Poté dostaneš přesně jednorozměrnou verzi CLV, jak je uvedená předtím (po vyčíslení derivace f'(x) = 1 a algebraických úpravách). Zároveň by mělo být jasné, že v případě vícerozměrné CLV nelze počet měření jednoduše vytknout před celý zlomek, neboť každý člen matice dělíme jiným n_i * n_j (to jde jen v jednorozměrném případě nebo pokud bychom například uvažovali stejný počet měření v každém vzorku dat, tedy n_1 = n_2 = ... = n_k).

    Doufám, že jsem dostatečně přesně odpověděl na Tvou otázku. V opačném případě se neváhej dále ptát.
    Reagovat

<– | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | –>

©FYKOS – webmaster@fykos.cz