Vyhledávání úloh podle oboru

Databáze všech úloh FYKOSu za posledních 32 let jeho existence.

astrofyzika (72)biofyzika (18)chemie (19)elektrické pole (63)elektrický proud (66)gravitační pole (71)hydromechanika (131)jaderná fyzika (35)kmitání (46)kvantová fyzika (25)magnetické pole (33)matematika (80)mechanika hmotného bodu (244)mechanika plynů (79)mechanika tuhého tělesa (195)molekulová fyzika (60)geometrická optika (69)vlnová optika (51)ostatní (142)relativistická fyzika (35)statistická fyzika (19)termodynamika (129)vlnění (45)

geometrická optika

4. Série 20. Ročníku - 2. švestkové víno v číně

figure
figure
figure
figure

V oblíbené čínské restauraci na Vinohradech dávají každému hostu k účtu jako pozornost švestkové víno. Nápoj nalévají do malých keramických mističek s dvojitým dnem (viz obr. 1). Horní dno je skleněné a je pod ním vidět obrázek sedící číňanky (viz obr. 2). Po vypití vína obrázek číňanky zmizí (viz obr. 3). Podrobně vysvětlete, proč se tak stane. Prázdná mistička s vypouklým skleněným dnem je vyfocena na obrázku 4.

Vymyslel Honza po několikáté návštěvě zmíněné restaurace.

6. Série 19. Ročníku - 4. sluneční prasátko

Za slunečných dní je oblíbenou zábavou vrhat obdélníkovým zrcátkem sluneční prasátka. Možná jste si všimli, že někdy má prasátko lichoběžníkový tvar a jindy tvar elipsy. Za jakých okolností nastává každá varianta? Pokud možno svou podmínku zformulujte kvantitativně.

Našel Matouš v sovětské sbírce.

3. Série 19. Ročníku - 2. nájezd na čočku

Mějme spojku o ohniskové vzdálenosti $f$. Zdroj světla je na ose ve vzdálenosti $a>f$ od čočky, za kterou vzniká jeho obraz. Zdrojem začneme pohybovat určitou rychlostí směrem k čočce. Určete, jak rychle se pohybuje obraz. Rozhodněte, zda tato rychlost může být i nadsvětelná. Bylo by to v rozporu s principy speciální teorie relativity?

Vymyslel Jarda Trnka, když psal studijní text z optiky.

1. Série 18. Ročníku - 4. vodník Děsílko poznává svět

Vodník sedí na dně v čisté klidné vodě svého rybníka a dívá se vzhůru, jeho oči jsou v hloubce $h = 1,5 \;\mathrm{m}$ pod hladinou. Jak se Děsílkovi jeví prostor nad hladinou? Předpokládejte, že index lomu oka je stejný jako index lomu vody.

Úloha ze sbírky prof. Vybírala.

6. Série 17. Ročníku - 2. meotar

Možná jste si všimli, že pod plochou zpětného projektoru (meotar) je skleněná deska se soustřednými kruhovými vrypy pracující jako čočka. Rozhodněte, jak se změní poloha obrazu, tedy jestli se posune směrem k meotaru nebo od meotaru, pokud tuto čočku odebereme. Jako bonus můžete vymyslet, na jakém principu skleněná deska s vrypy funguje.

Vymyslel Pavel Augustinský na přednášce QFT.

2. Série 16. Ročníku - 1. ztraceni v temnotě

Jeníček a Mařenka, zabráni do závažné diskuze nad zajímavým fyzikálním problémem, zbloudili v temném hvozdě. A tak, ve snaze nalézt východisko ze zoufalé situace, rozhodl se Jeníček vylézt na statný smrk, v naději že svým ostřížím zrakem zahlédne spásný záblesk světla. Jak nejdále od této dřeviny by se muselo nacházet nechvalně proslulé obydlí ještě nechvalněji proslulé okultistky a gurmánky Jagy Babové, aby Jeníček získal falešnou naději na záchranu v důsledku osvícení 100 W žárovkou svítící v obývacím pokoji výše zmíněného domu?

6. Série 15. Ročníku - P. chromatická vada

Mějme dvě identické skleněné čočky s ohniskovou vzdáleností $f$ (pro určitou střední vlnovou délku). Do jaké vzdálenosti je třeba dát tyto čočky, aby výsledná optická soustava měla co nejlépe kompenzovanou chromatickou vadu (tzn. že různě barevné světlo se zobrazuje do různých míst). Jak velkou ohniskovou vzdálenost bude výsledná soustava mít?

5. Série 15. Ročníku - 1. zrcadla

Mějme dvě rovinná zrcadla svírající úhel $\alpha$. Jak máme nasměrovat paprsek, aby se od nich co nejvíckrát odrazil?

Ze starých sbírek vyhrabala Lenka.

4. Série 15. Ročníku - 1. fľak z šošovky

Mějme čočku o průměru $D$ a ohniskové vzdálenosti $f$ zasazenou ve stěně. Ve vzdálenosti $r$ od stěny a $y$ od optické osy máme bodový zdroj světla, který vyzařuje izotropně. Za čočkou máme ve vzdálenosti $l$ stínítko. A nás by zajímalo, kam dopadne světlo ze zdroje, případně i průběh intenzity na stínítku. (Neuvažujte zobrazovací vady čočky a vlnové vlastnosti světla.)

Vymyslel Miro Kladiva.

2. Série 15. Ročníku - 3. fotografování

Při fotografování běžným fotoaparátem nelze dokonale zaostřit na všechny objekty. Ostře se zobrazí pouze body ležící v rovine kolmé na osu objektivu, na kterou je aparát zaostřen. Co se ale stane, když sklopíme ve foťáku film (vůči objektivu)? Kde pak budou body, které se zobrazí ostře? Lze toho nějak prakticky využít?

Cestou vlakem do Brna napadlo Honzu Houšťka.

Tato stránka využívá cookies pro analýzu provozu. Používáním stránky souhlasíte s ukládáním těchto cookies na vašem počítači.Více informací

Partneři

Pořadatel

Partner

Mediální partner


Created with <love/> by ©FYKOS – webmaster@fykos.cz